Věno pro dceru – přežitek nebo nutnost?

Věno je podle Wikipedie majetek, který přináší nevěsta do manželství. 

Moje maminka už dlouho před tím, než můj případný sňatek mohl příjít na pořad dne, sháněla a kompletovala, jak ona to nazývala, „výbavu“ a to s velkým nasazením.  Peří z  husího chovu od tety ze Slovenska sama drala, rozvažovala a do vlastnoručně ušitých dek nacpala. Byly pro mne připraveny utěrky, ručníky i porcelán.  

Moje maminka byla praktická a energická žena. A také laskavá. Kolik pohlazení jsem dostala, kolikrát mě objala, cvrnkla do nosu, poplácala po zadečku. A s každým pohlazením mi do výbavy přidávala vědomí: jsi pro mě důležitá, jsem  ráda, že tě mám, jsi poklad, jsi moje radost…

Peřiny, na kterých se tak nadřela, jsem kvůli alergii, projevené v dospělosti, nikdy nepoužila. Utěrky a ručníky se prodřely, talíře porozbíjely. Ale vědomí, že jsem důležitá, že jsem, jak říkávala, radost a poklad, (dnes se tomu moderně říká sebeláska)  mě podporuje dodnes. Bylo mi oporou i když jsem se párkrát  potkala s někým, komu  jsem málem uvěřila, že nestojím za nic. Ale měla jsem rezervy od mámy – a že to někdy bylo skoro na dno…

A tak milé maminky, které se někdy trápíte tím, že vaše děti nemají to, co jejich spolužáci, ať už značkové oblečení, nebo tablety či telefony:

Vaše laskavost, váš každodenní čas a péče, které jim věnujete, důvěra v jejich jedinečnost, jsou víc, než značkové boty. Je to vaše věno do jejich dospělosti. Vaše děti to ještě nevědí, a raději by možná nějaký pěkný telefon. Ale jednou vyrostou, a budou právě díky vaší lásce vědět, že ať jsou jaké jsou, jsou jedinečné, cenné lidské bytosti a nedovolí nikomu, aby s nimi jednal nepěkně.

Tohle věno od vás se fakt neprošoupe.